
Jak poznávám svět?
Většinou pěšky, v druhé třídě na zemi nebo tím co je zrovna po ruce. Pravda je, že trochu nepohodlně a zastarale. Ale v tom tkví ten smysl vystoupení z pohodlného života.
Začátky
Ani nevím jak to vzniklo. Jednou jsme se prostě rozhodli, že si uděláme několika denní výlet v okolí s přespáním pod širákem. Popravdě, bylo to spíš fiasko, přespali jsme pouze jednou, moc toho neušli. Ale i to fiasko vyvolalo jiskru zájmu. A tak jsme o dva měsíce později vyrazili znovu. Jednalo se o přechod Českého Švýcarska a Českého středohoří. Když se na to zpětně dívám, nechápu jak jsme mohli dělat tolik hloupostí. Voda došla první den, zmokli jsme ten druhý a třetí den na tom moje nohy byly tak špatně, že mi je mohli amputovat. Přesto to byl víceméně úspěch. A od té doby vznikla tradice poznávání světa tím nejhorším a nejpomalejším způsobem, chůzí.
I když mám chůzi velice rád, někdy si to usnadním tím, že použiji nějakého motorového dopravního prostředku. Především vlaku, to mi dovoluje mít větší dosah a vidět více věcí, zde jsou mé příběhy.
Polsko vol. 1
První část, do Polska se určitě ještě vrátím. Čtěte zde.
Polsko vol. 2
Druhá část zde
Pěší túry
Pro více příběhů týkajících se dlouhé chůze klikněte ZDE
Sleduj mě také na instagramu @nezkuseny_cestovatel